Brain We Are
V tomhle díle se noříme do jednoho z nejzásadnějších, ale nejméně viditelných procesů v naší mysli: jak se tvoří naše „mapa významnosti“ - tedy to, čemu věnujeme pozornost, co považujeme za důležité a podle čeho se rozhodujeme. Bavíme se o tom, jak dopamin funguje jako architekt této mapy, jak ji moderní svět postupně deformuje a proč levné zdroje stimulu – sociální sítě, porno, notifikace, nekonečný feed - zužují naši perspektivu, místo aby ji rozšiřovaly. Dotýkáme se fenoménu informační obezity, kdy konzumujeme obsah bez filtru, zatímco algoritmy fungují jako „knihovníci“, kteří nám hází knihy přímo do obličeje. A ptáme se:Jak se v tomhle prostředí nestát pasivním konzumentem, ale aktivním tvůrcem vlastní informační diety? Velká část epizody je i o tom, jak si znovu budovat dlouhé cykly smysluplné radosti – skrze náročné, ale obohacující aktivity, které podporují stav flow, trpělivost a skutečné učení. Třeba i tak obyčejnou věcí, jako je… keramika. Mluvíme také o: proč pozitivní emoce reálně rozšiřují naše myšlení (a máme na to data) jak vděčnost pomáhá stabilizovat dopaminový systém proč je důležité kultivovat vztah k budoucímu já jak se učit být s nepříjemnými emocemi místo okamžité únikové reakce a proč by měl být reálný svět hlavním zdrojem naší zkušenosti, ne digitální prostor Tenhle díl není o tom, že by technologie byly zlo.Je o tom, že bez vědomého řízení pozornosti přenecháváme volant někomu jinému.
Více informacíO pořadu
V tomhle díle se noříme do jednoho z nejzásadnějších, ale nejméně viditelných procesů v naší mysli: jak se tvoří naše „mapa významnosti“ - tedy to, čemu věnujeme pozornost, co považujeme za důležité a podle čeho se rozhodujeme.
Bavíme se o tom, jak dopamin funguje jako architekt této mapy, jak ji moderní svět postupně deformuje a proč levné zdroje stimulu – sociální sítě, porno, notifikace, nekonečný feed - zužují naši perspektivu, místo aby ji rozšiřovaly.
Dotýkáme se fenoménu informační obezity, kdy konzumujeme obsah bez filtru, zatímco algoritmy fungují jako „knihovníci“, kteří nám hází knihy přímo do obličeje. A ptáme se:Jak se v tomhle prostředí nestát pasivním konzumentem, ale aktivním tvůrcem vlastní informační diety?
Velká část epizody je i o tom, jak si znovu budovat dlouhé cykly smysluplné radosti – skrze náročné, ale obohacující aktivity, které podporují stav flow, trpělivost a skutečné učení. Třeba i tak obyčejnou věcí, jako je… keramika.
Mluvíme také o:
proč pozitivní emoce reálně rozšiřují naše myšlení (a máme na to data)
jak vděčnost pomáhá stabilizovat dopaminový systém
proč je důležité kultivovat vztah k budoucímu já
jak se učit být s nepříjemnými emocemi místo okamžité únikové reakce
a proč by měl být reálný svět hlavním zdrojem naší zkušenosti, ne digitální prostor
Tenhle díl není o tom, že by technologie byly zlo.Je o tom, že bez vědomého řízení pozornosti přenecháváme volant někomu jinému.