pl
Nalezeno v překladu
Tato žena, která přišla kdoví odkud, říká, že pochází z Francie. Seděla na lavičce v nedalekém parku a hrála na dětskou flétnu. Neměla peníze ani prostředky na živobytí, a tak jí poradili, aby učila francouzštinu. Tak se stala učitelkou dvou Korejek. Nikdo neví, odkud ta žena pochází. Sedí na lavičce v parku a hraje na dětskou zobcovou flétnu. Říká, že je z Francie. Nemá peníze ani prostředky na živobytí, a tak jí doporučili, aby učila francouzštinu. Tak se stalo, že má dvě korejské studentky. Žena ráda chodí bosa a lehá si na kameny. A když se na to cítí, snaží se vnímat každý okamžik beze slov a žít život co nejrozuměji. Ale situace je pořád stejně těžká. Každý den se spoléhá na korejský alkoholický nápoj makgeolli, který jí poskytuje trochu útěchy.
Więcej informacjiO audycji
Tato žena, která přišla kdoví odkud, říká, že pochází z Francie. Seděla na lavičce v nedalekém parku a hrála na dětskou flétnu. Neměla peníze ani prostředky na živobytí, a tak jí poradili, aby učila francouzštinu. Tak se stala učitelkou dvou Korejek.
Nikdo neví, odkud ta žena pochází. Sedí na lavičce v parku a hraje na dětskou zobcovou flétnu. Říká, že je z Francie. Nemá peníze ani prostředky na živobytí, a tak jí doporučili, aby učila francouzštinu. Tak se stalo, že má dvě korejské studentky. Žena ráda chodí bosa a lehá si na kameny. A když se na to cítí, snaží se vnímat každý okamžik beze slov a žít život co nejrozuměji. Ale situace je pořád stejně těžká. Každý den se spoléhá na korejský alkoholický nápoj makgeolli, který jí poskytuje trochu útěchy.