Jižní Pacifik (1)

Par raidījumu

1 oceán, 20.000 ostrovů, čtvrtina světových zásob vody – jižní Pacifik. Osamělé ostrovy jsou zrozené sopečnou činností, jejich izolovanost umožnila vznik prapodivných tvorů a rostlin. O ostrovy se tříští jedny z největších vlna na světě. Bouře projdou trasu 4.500 km, než vlny narazí na mělčiny. Lidští kolonizátoři přišli také po moři a jízda na vlnách je zde tradicí více než 1.500 let. Tichý oceán je 16.000 km široký a jen méně než 1 % této plochy tvoří souš. Nejznámější jsou Havajské ostrovy, 2.000 km severně od rovníku. Většina ostrovů leží v teplých vodách, cestou k jihu se ostrovy mění – Nový Zéland nemá tropické podnebí, ale mírné. Studené proudy kolem Nového Zélandu s sebou přinesou i ledovce, které sem osm měsíců unáší proud z Antarktidy. V místě setkání teplého Pacifiku s proudy z Antarktidy leží MacQuarieův ostrov. V srpnu sem připlouvá až 60.000 rypoušů sloních, aby se zde rozmnožili. O měsíc později k ostrovu připlouvají tučňáci královští po 7 měsících strávených lovem na otevřeném moři. Je to také jediná pevnina, na kterou tučňáci za svůj život vstoupí. Na otevřených mořích žijí tučňáci osaměle, ale zde se sejdou statisíce dospělých jedinců najednou. Oceánský proud odsud míří na západ k Severní Americe a dál na sever. O 13.000 km dál dosáhne studený proud rovníku a narazí na Galapágy. Voda se ohřála, ale je stále chladná a plná živin. Jen díky tomu zde mohou žít lachtani a tučňáci galapážští. V letech, kdy se objeví El Nino a mořský proud se obrátí a vystřídá studenou vodu teplá, se rybí populace zmenší a tučňáci i lachtani hladoví. Některé ostrovy jsou zcela odlehlé a jedním z nich je i ostrov Metoma, kde žijí krabi palmoví. Největší z nich mohou vážit až 4 kg s rozpětím nohou mají až 1 metr. I když v Pacifiku nejsou nijak ojedinělí, pouze na těchto opuštěných ostrovech se vyskytují v hojných počtech a velkých rozměrech. Možným důvodem je jistě izolace, protože na jiných ostrovech jejich místo v ekosystému zaujímají střední savci, kteří zde však nežijí. Krabi se živí kokosovými ořechy a jsou suchozemští, dospělý jedinec se utopí během několika minut. Samice naklade vajíčka do moře, kde se z nich hned vylíhnou larvy a ty mají 50 dní na to uchytit se na pevnině. Nad oceánem se formují mohutné tropické bouře – cyklóny. Havajské ostrovy jsou nejizolovanějším souostrovím na světě a spousta druhů zvířat a rostlin se sem dostala právě pomocí cyklónů. Bouře přinesla na ostrov i předky octomilky, ze kterých se vyvinuly spousty jejich variant. Na ostrovech žijí housenky můr, které jsou masožravé. Maskují se jako listy nebo větvičky a pak zabijí a pozřou hmyz. I lidé na ostrovech díky izolaci mají své zvláštnosti. Na ostrově Pentecost provádí muži a chlapci rituál, při kterém vylezou na vysokou věž z klád, na kotník si uváží liánu a po hlavě skočí dolů. Tímto rituálem oslavují úrodu a předpovídají, jaká bude úroda příští rok podle toho, jak nízko nad zemí se skákající muži zastaví. Historie lidského osídlení je na ostrovech kratší než 2.000 let, ale do konce 12. století dokázali lidé kolonizovat všechny obyvatelné ostrovy. Oceán je hlavním symbolem jejich kultury – na Banksových ostrovech ženy pomocí úderů a pohybů těly do hladiny moře vytváří hudbu. Na Západní Samoe se jen jednu noc v roce objevují v mělkých vodách červi jménem palo