cs
Krvaví králové (4)
Herodes nastoupil na trůn v roce 37 př.n.l. Dával popravovat desítky obyvatel včetně dětí. Ale šlo o složitou osobnost. Byl to nemilosrdný vrah, nebo mocenská figurka? Herodes se narodil v Jeruzalémě coby poloviční Arab. Nebyl židovského původu, proto patrně vyrůstal jako outsider. Konverze k judaismu však tehdy byly běžné. Caesar věnoval jeho otci právo jmenovat syny správci území. Už záhy se prý Herodes choval krutě - nechal prý mimo soud popravit nějaké bandity. Už v raných fázích své politické kariéry prý byl bezohledný a mazaný. Nezastavil se před ničím - chtěl vládnout celé zemi. Po atentátu na Caesara vládl Markus Antonius. Vycházející hvězdou je Herodes. Po útěku z vězení mu Řím udělil královskou korunu Judeje. Pořád však trvaly spekulace o jeho židovském původu. Přestože už měl ženu i syna, oženil se Herodes k upevnění moci se 17letou vnučkou velekněze Mariamné, která patřila do mocné vladařské dynastie Hasmoneovců. První manželku a dítě nechal vyhnat z královského dvora. Od té doby měl přístup k nejmocnějšímu rodu v zemi. S manželkou měl dva syny, kteří mu zajistili panovnickou legitimitu. Plánoval, že jeho manželka má v případě jeho smrti zemřít, aby už si nikoho nemohla vzít. Často také označil spolupracovníky za zrádce a nechával je popravit. Nechal sledovat i bratra Mariamné, který se stal veleknězem. Po celém království měl agenty. Nechal zavraždit vlastní příbuzné, podle psycholožky fungoval ve stavu přežití a potlačoval emoce. Začal být paranoidní i vůči manželce, která ho měla otrávit. Dostal ji k soudu a nechal popravit. Poté se zaměřil na vybudování chrámu v Jeruzalémě - ohromnou vápencovou stavbu pokrytou zlatem, aby posílil svůj odkaz. Herodovy reformy zahrnovaly také rozvoj vodovodního systému. V roce 9 př.n.l. se dopustil vojenské chyby. Vytáhl do boje na území dnešního Jordánska. Císař Augustus mu to ostře vytkl. Jeho paranoia se dotkla i vlastních synů, podezříval je, že proti němu plánují spiknutí. Nechal oba své syny popravit, a přeťal tak linii s dynastií, do které chtěl původně patřit. Jeho špatná pověst však má kořeny v činu, kdy už mu bylo asi sedmdesát. Doslechl se podle bible, že se narodil Ježíš a nechal vyvraždit chlapce do věku dvou let. Doboví historici však žádný podobný čin nezmiňují, což je nepravděpodobné. Možná šlo spíše o pozdější náboženskou propagandu. Za jeho hroznou pověstí však stojí spíše poprava jeho vlastních synů. U Betléma také došlo k bitvě, kde zemřela řada mladých mužů. V roce 4 př.n.l. se král smířil s první manželkou a synem. Poté je však nechal uvěznit a popravil i prvorozeného syna. Herodes udržel mír v zemi přes třicet let, poté se dostavil chaos a boje. Jeho život prý ovládal pud sebezáchovy. Byl to krvavý král, ale ve své době to prý nebylo nic výjimečného, jen kromě soudních procesů, kdy nechal zabít i vlastní syny. Britský dokumentární seriál (2025)
Více informacíO pořadu
Herodes nastoupil na trůn v roce 37 př.n.l. Dával popravovat desítky obyvatel včetně dětí. Ale šlo o složitou osobnost. Byl to nemilosrdný vrah, nebo mocenská figurka? Herodes se narodil v Jeruzalémě coby poloviční Arab. Nebyl židovského původu, proto patrně vyrůstal jako outsider. Konverze k judaismu však tehdy byly běžné. Caesar věnoval jeho otci právo jmenovat syny správci území. Už záhy se prý Herodes choval krutě - nechal prý mimo soud popravit nějaké bandity. Už v raných fázích své politické kariéry prý byl bezohledný a mazaný. Nezastavil se před ničím - chtěl vládnout celé zemi. Po atentátu na Caesara vládl Markus Antonius. Vycházející hvězdou je Herodes. Po útěku z vězení mu Řím udělil královskou korunu Judeje. Pořád však trvaly spekulace o jeho židovském původu. Přestože už měl ženu i syna, oženil se Herodes k upevnění moci se 17letou vnučkou velekněze Mariamné, která patřila do mocné vladařské dynastie Hasmoneovců. První manželku a dítě nechal vyhnat z královského dvora. Od té doby měl přístup k nejmocnějšímu rodu v zemi. S manželkou měl dva syny, kteří mu zajistili panovnickou legitimitu. Plánoval, že jeho manželka má v případě jeho smrti zemřít, aby už si nikoho nemohla vzít. Často také označil spolupracovníky za zrádce a nechával je popravit. Nechal sledovat i bratra Mariamné, který se stal veleknězem. Po celém království měl agenty. Nechal zavraždit vlastní příbuzné, podle psycholožky fungoval ve stavu přežití a potlačoval emoce. Začal být paranoidní i vůči manželce, která ho měla otrávit. Dostal ji k soudu a nechal popravit. Poté se zaměřil na vybudování chrámu v Jeruzalémě - ohromnou vápencovou stavbu pokrytou zlatem, aby posílil svůj odkaz. Herodovy reformy zahrnovaly také rozvoj vodovodního systému. V roce 9 př.n.l. se dopustil vojenské chyby. Vytáhl do boje na území dnešního Jordánska. Císař Augustus mu to ostře vytkl. Jeho paranoia se dotkla i vlastních synů, podezříval je, že proti němu plánují spiknutí. Nechal oba své syny popravit, a přeťal tak linii s dynastií, do které chtěl původně patřit. Jeho špatná pověst však má kořeny v činu, kdy už mu bylo asi sedmdesát. Doslechl se podle bible, že se narodil Ježíš a nechal vyvraždit chlapce do věku dvou let. Doboví historici však žádný podobný čin nezmiňují, což je nepravděpodobné. Možná šlo spíše o pozdější náboženskou propagandu. Za jeho hroznou pověstí však stojí spíše poprava jeho vlastních synů. U Betléma také došlo k bitvě, kde zemřela řada mladých mužů. V roce 4 př.n.l. se král smířil s první manželkou a synem. Poté je však nechal uvěznit a popravil i prvorozeného syna. Herodes udržel mír v zemi přes třicet let, poté se dostavil chaos a boje. Jeho život prý ovládal pud sebezáchovy. Byl to krvavý král, ale ve své době to prý nebylo nic výjimečného, jen kromě soudních procesů, kdy nechal zabít i vlastní syny. Britský dokumentární seriál (2025)