Tajemství větru - S01E05
Po krátkém úvodu se ocitáme na severu Afriky, přichází obávaný vítr Sirocco. Vzniká v srdci Sahary, přináší vedro a písečné bouře. Silně zasahuje tuniskou pouští oblast, kdo může, ukryje se, kdo zůstane na povrchu, musí se chránit. Jezdci na velbloudech jsou zvyklí, dromedáři mají dvojité řasy a mohou zavřít nozdry. Navštěvujeme vesnici Nuai, ta se nepřízni větrů chránila. Stěna z vegetace z 50. let je nyní obrovskou dunou, která ale písek nezadrží. Ten pokrývá vše a hrne se do domů dveřmi, okny. Sirocco trvá 3-4 dny, v Médenine sledujeme, jak mu čelí olivovníky. Těm odvívá úrodnou svrchní půdu a dochází k erozi. Dozvídáme se více o chování písku, prachu. Sirocco v okolí Tunisu zvyšuje riziko požárů, vysouší vegetaci a případné požáry rozšiřuje. Krajinu mění v super-palivo. Zazní i pozitiva ohledně saharského prachu, odráží sluneční svit a šíří minerály. V Palermu s větrem bojovali vysokými domy a úzkými uličkami, také rozléváním vody. Bohatí prchali na venkovská sídla s důmyslnými stavbami. V Benátkách si byli také dobře vědomi větru, je vyobrazen na mapách. Vivaldimu byl inspirací. Dále sledujeme, jak vítr obohacuje moře, prach nese pestrou škálu látek. U Evropských hor, konkrétně Cul du Lautaret, se hovoří o tom, jak teplý vítr naráží na studený vzduch. Na sněhu může zůstat vrstva písku, nejintenzivnější to bylo 6.2.2021. Oranžový sníh pak významně rychleji taje. Několika závěrečnými informacemi dokument končí.
Více informacíEpizody
Tajemství větru - Série 1Tajemství větru - S01E01
Vítr Mistral vzniká na jihu Francie, v údolí řeky Rhony. Sílu jeho větru kolem hory Mont Venoux využívají povětroně. V zimě je výstup na horu zakázán kvůli riziku silného větru. Vítr může létat rychlostí až 300 km/h. Vítr se postupně stáčí k pobřeží Středozemního moře. Američanka Rachel Cobbová napsala knihu o větru Mistral, protože ji fascinuje. Živí se jako fotografka, fotografuje působení větru na přírodu, zvířata nebo města. Vítr fotografuje už 20 let. Cobbová díky svým zkušenostem ví, že když je v noci rudé nebe, druhý den přijde Mistral. V Provance drží v době silných větrů hlídku hlídači, kteří sledují, zda v nějakých místech nevzniká požár. V případě požáru Mistral vytvoří nad údolím poklici, která podporuje rychlé hoření a komplikuje hašení případných požárů. Hasiči také často analyzují meteorologická data. Z oblasti kolem Mont Ventoux Mistral míří směrem na jih – k městům Avignon, Les Alpilles. Kolem měst lidé vybudovali cypřišové háje, které by měly silnému větru odolat. Vítr totiž dokáže zničit úrodu v sadech, nebo ve vinicích. Vítr Mistral inspiroval také Van Gogha, který kreslil krajinu kolem francouzského města Saint Rémy. Vítr s sebou nese písek a usazeniny, nebo vysouší hlínu ve vinících. Větru využívají mlynáři ve větrných mlýnech, vzdušné proudy jsou užitečné také pro ptáky. Z oblasti Severní Rhony se vítr přesunuje ke Středozemnímu moři, fouká kolem měst Montpelier a Toulon. Silný vítr má vliv na podmořský život, když u pobřeží způsobí přívanem silného studeného větru náhlý pokles teploty z 22°C na 12-13°C stupňů. Výkyvy teplot působí negativně na mořské rostliny. Francouzský dokumentární seriál (2024)
Tajemství větru - S01E02
Tajemství větru - S01E02
Legendární závod plachetnic Route du Rhum, který se koná každé čtyři roky, začíná v Bretani a končí na Guadeloupe. V plavbě přes Atlantik hrají klíčovou roli pasáty. Pasáty trvale vanou na obou stranách rovníku. Rozvíjejí se mezi anticyklonou vysokého tlaku a tišinou nízkého tlaku. Mění směr podle polokoule, na severní vanou od severovýchodu na jihozápad a na jižní polokouli od jihovýchodu na severozápad. Objevili je mořeplavci v 15. století a díky nim přepluli Atlantik až k americkému kontinentu. První oblastí na pasátové trase v Atlantiku jsou Kanárské ostrovy, především suchý vulkanický ostrov El Hierro. Vítr vanoucí z afrického pobřeží podporuje rozvoj zdejšího ekosystému. Vegetace se přizpůsobila a jalovce chvojky odolávají větru zkroucené a vleže. Garoé, posvátný strom El Hierra, zadržoval na svých listech zkondenzovanou vodu z mraků a dával zdejším lidem vodu. Vítr pomohl také dorozumívání obyvatel v hornatém prostředí ostrova. Komunikují spolu až na vzdálenost pěti km pískáním. Jazyku se říká El Silbo. Pasáty zaručují i rozmanitost podmořského života okolo Kanárských ostrovů, kde najdeme rostlinné i živočišné druhy jak atlantské, tak středomořské. Proudění pasátů způsobuje výstup hlubinného proudu s velkým množstvím živin. Na své dlouhé cestě od ostrovů do Jižního Atlantiku využívají pasáty i buřňáci, kteří mají na Kanárských ostrovech své hnízdící kolonie. V období sucha pasáty také nesou písek se živinami z afrických pouští až do Atlantiku, kde minerály ovlivňují rozvoj mořských živočichů a napomáhají důležitému rybolovu. V 80. letech vědci učinili velký objev. Tuny minerálního prachu ze Sahary a Sahelu dopadají až do Karibiku a dokonce pomáhají přežití Amazonie. Francouzský dokumentární seriál (2024)
O pořadu
Po krátkém úvodu se ocitáme na severu Afriky, přichází obávaný vítr Sirocco. Vzniká v srdci Sahary, přináší vedro a písečné bouře. Silně zasahuje tuniskou pouští oblast, kdo může, ukryje se, kdo zůstane na povrchu, musí se chránit. Jezdci na velbloudech jsou zvyklí, dromedáři mají dvojité řasy a mohou zavřít nozdry. Navštěvujeme vesnici Nuai, ta se nepřízni větrů chránila. Stěna z vegetace z 50. let je nyní obrovskou dunou, která ale písek nezadrží. Ten pokrývá vše a hrne se do domů dveřmi, okny. Sirocco trvá 3-4 dny, v Médenine sledujeme, jak mu čelí olivovníky. Těm odvívá úrodnou svrchní půdu a dochází k erozi. Dozvídáme se více o chování písku, prachu. Sirocco v okolí Tunisu zvyšuje riziko požárů, vysouší vegetaci a případné požáry rozšiřuje. Krajinu mění v super-palivo. Zazní i pozitiva ohledně saharského prachu, odráží sluneční svit a šíří minerály. V Palermu s větrem bojovali vysokými domy a úzkými uličkami, také rozléváním vody. Bohatí prchali na venkovská sídla s důmyslnými stavbami. V Benátkách si byli také dobře vědomi větru, je vyobrazen na mapách. Vivaldimu byl inspirací. Dále sledujeme, jak vítr obohacuje moře, prach nese pestrou škálu látek. U Evropských hor, konkrétně Cul du Lautaret, se hovoří o tom, jak teplý vítr naráží na studený vzduch. Na sněhu může zůstat vrstva písku, nejintenzivnější to bylo 6.2.2021. Oranžový sníh pak významně rychleji taje. Několika závěrečnými informacemi dokument končí.