en
Beyond Our Earth - Mo 31.08. 22:06
Po druhé světové válce začaly vesmírné závody. Američané využili nacistických vědců, kteří jako první vyvinuli balistickou raketu. Tajně evakuovali tisíce vědců a techniků z poválečného Německa v rámci operace Paperclip. V roce 1957 upravili Sověti balistickou raketu R-7 k mírovým účelům a vypustili první družici na oběžnou dráhu – Sputnik. Američany to znepokojilo, byli pozadu. Nacistický vědec Wernher von Braun jim pomohl reagovat a poslat první americkou družici na oběžnou dráhu. Američané tak dokázali, že jsou také velmocí. Dalším cílem bylo poslání člověka do vesmíru. V roce 1958 vznikla agentura NASA. Její projekt Mercury vybral sedm astronautů ze zkušebních letců a bývalých stíhacích pilotů. Také Sověti vybrali dvacet pilotů, jako své budoucí kosmonauty. 12. dubna 1961 vyslali Sověti prvního člověka do vesmíru na raketě Vostok 1 – Jurije Gagarina. Měsíc nato poslali prvního člověka do vesmíru i Američané – Alana Sheparda. SSSR následně do vesmíru vypustil první ženu, v roce 1961 to byla Valentina Těreškovová. NASA rozjela program Gemini, cílem bylo poslat do vesmíru vícečlennou posádku. Rusové vypustili na raketě Voschod 1 tříčlennou posádku. V březnu 1965 opustil první sovětský kosmonaut ve volném vesmíru svou kosmickou loď. Rusové byli ochotní podstupovat vyšší riziko než Američané. Vesmírné závody se neobešly bez ztrát na lidských životech na obou stranách. 20. července 1969 vstoupili Američané na Měsíc. Od roku 1971 vypouštěli Sověti vesmírné stanice a za měřili se na výzkum. V roce 1973 vypustili svou první vesmírnou stanici i Američané. Zkoumali hlavně působení stavu beztíže na lidské zdraví. Mezinárodní smlouva z roku 1967 měla zabránit rozšíření jaderných zbraní do vesmíru. V červenci 1975 se na oběžné dráze setkaly posádky Apolla a Sojuzu. Šlo o první mezinárodní podání ruky ve vesmíru. Tato mise předznamenala novou éru mezinárodního vědeckého výzkumu. Od roku 1986 budovali Sověti vesmírnou stanici Mir. Stanice se kompletovala během další dekády. Stanici navštívilo mnoho kosmonautů z různých zemí, stala se mezinárodním projektem. V dubnu 1981 vzlétl první americký raketoplán – Columbia. Éra raketoplánů byla mimořádně úspěšná, staly se však i dvě tragické havárie. Důvodem zrušení letů raketoplánů byly příliš vysoké náklady na jejich provoz. V listopadu 1998 vznikla první mezinárodní vesmírná stanice – ISS. Od listopadu 2000 je lidstvo trvale přítomno na oběžné dráze. V květnu 2020 odstartovali astronauti ke stanici ISS opět na soukromé americké raketě společnosti SpaceX. Do té doby zajišťovali lety pouze Rusové. Byla zahájena nová éra komercializace vesmíru. Australský dokumentární seriál (2020) (53 min)
More informationEpisodes
Beyond Our Earth - All broadcasts
Beyond Our Earth - Th 08.10. 15:44
Rozpínání vesmíru. Dokument Austr. (2020). Zmapujte vývoj dobývání vesmíru od prvních průkopníků až po současné mise. Přistání na Měsíci, cestu za poznáním vzdáleného vesmíru i plány na vyslání člověka na Mars, který může být dalším velkým krokem lidstva...
Beyond Our Earth - Mo 05.10. 22:11
V roce 1666 Newton objevil gravitační zákon, kterým popsal přitažlivost kosmických těles. Pomocí matematiky byla objevena planeta Neptun. V listopadu 1915 představil Albert Einstein svou obecnou teorii relativity. Teorie změnila představy o vesmíru, zjistilo se, že hmota ohýbá prostor. Tato teorie nebyla dodnes vyvrácena. V roce 1913 představil Niels Bohr novou koncepci složení a fungování atomu, která se opírala o kvantovou fyziku. Vědci se naučili využívat světelné spektrum k identifikaci chemických sloučenin ve vesmíru. Kvantová teorie a obecná teorie relativity však spolu dohromady nefungují. Bez jednotné teorie nebude možné pochopit počátky našeho vesmíru. Nejstarší světlo je známé jako kosmické mikrovlnné pozadí, které bylo objevené v květnu 1964. 380 tisíc let je vesmírná bariéra, za kterou zatím nedokážeme dohlédnout. Černé díry jsou velmi husté objekty, kterým neunikne ani světlo. Vznikají výbuchem supernov. Černá díra ve středu naší Galaxie má 4 milionkrát větší velikost, než naše Slunce. V roce 2009 byla sestrojena soustava radioteleskopů Event Horizon. Společně dokázala vytvořit obraz supermasivní černé díry. Ve vesmíru lze nalézt i gravitační vlny. Detektor Ligo začal hledat stopy gravitačních vln v roce 2002. Podařilo se je detekovat v roce 2015. Detekce nejstarších gravitačních vln by odhalila naši historii až ke zlomku sekundy po vzniku vesmíru. V 60. letech 20. století objevili vědci temnou hmotu. Ta vytváří ve vesmíru obrovské struktury, které fungují jako jakési gravitační lešení. Nyní se zdá, že temná hmota má pětkrát vyšší hustotu, než veškerá viditelná hmota. Nevyzařuje žádné světlo, proto ji nevidíme. Vědci staví přístroje pro detekci neutrin. Temná hmota by měla vyzařovat neutrina při vzájemných srážkách. Detektor Fermi se snaží odhalit temnou hmotu z oběžné dráhy. Další možností je také to, že temná hmota vůbec neexistuje. V 90. letech 20. století začali vědci měřit rychlost rozpínání vesmíru. Předpokládali, že rychlost rozpínání se bude zmenšovat, ale zjistili pravý opak. Tento fenomén byl v roce 1998 pojmenován temnou energií, která působí proti gravitaci. Teleskop Planck dodal v roce 2009 údaje o přesném složení vesmíru. Temná energie tvoří 68% všeho, co existuje, 27% tvoří temná hmota, a jen 5% je tvořeno nám známou hmotou, nebo detekovatelným světlem. Zdá se, že vesmír bude trvat věčně. Čím více se toho o něm dozvídáme, tím více zjišťujeme, jak moc toho o něm nevíme. Australský dokumentární seriál (2020)
About show
Po druhé světové válce začaly vesmírné závody. Američané využili nacistických vědců, kteří jako první vyvinuli balistickou raketu. Tajně evakuovali tisíce vědců a techniků z poválečného Německa v rámci operace Paperclip. V roce 1957 upravili Sověti balistickou raketu R-7 k mírovým účelům a vypustili první družici na oběžnou dráhu – Sputnik. Američany to znepokojilo, byli pozadu. Nacistický vědec Wernher von Braun jim pomohl reagovat a poslat první americkou družici na oběžnou dráhu. Američané tak dokázali, že jsou také velmocí. Dalším cílem bylo poslání člověka do vesmíru. V roce 1958 vznikla agentura NASA. Její projekt Mercury vybral sedm astronautů ze zkušebních letců a bývalých stíhacích pilotů. Také Sověti vybrali dvacet pilotů, jako své budoucí kosmonauty. 12. dubna 1961 vyslali Sověti prvního člověka do vesmíru na raketě Vostok 1 – Jurije Gagarina. Měsíc nato poslali prvního člověka do vesmíru i Američané – Alana Sheparda. SSSR následně do vesmíru vypustil první ženu, v roce 1961 to byla Valentina Těreškovová. NASA rozjela program Gemini, cílem bylo poslat do vesmíru vícečlennou posádku. Rusové vypustili na raketě Voschod 1 tříčlennou posádku. V březnu 1965 opustil první sovětský kosmonaut ve volném vesmíru svou kosmickou loď. Rusové byli ochotní podstupovat vyšší riziko než Američané. Vesmírné závody se neobešly bez ztrát na lidských životech na obou stranách. 20. července 1969 vstoupili Američané na Měsíc. Od roku 1971 vypouštěli Sověti vesmírné stanice a za měřili se na výzkum. V roce 1973 vypustili svou první vesmírnou stanici i Američané. Zkoumali hlavně působení stavu beztíže na lidské zdraví. Mezinárodní smlouva z roku 1967 měla zabránit rozšíření jaderných zbraní do vesmíru. V červenci 1975 se na oběžné dráze setkaly posádky Apolla a Sojuzu. Šlo o první mezinárodní podání ruky ve vesmíru. Tato mise předznamenala novou éru mezinárodního vědeckého výzkumu. Od roku 1986 budovali Sověti vesmírnou stanici Mir. Stanice se kompletovala během další dekády. Stanici navštívilo mnoho kosmonautů z různých zemí, stala se mezinárodním projektem. V dubnu 1981 vzlétl první americký raketoplán – Columbia. Éra raketoplánů byla mimořádně úspěšná, staly se však i dvě tragické havárie. Důvodem zrušení letů raketoplánů byly příliš vysoké náklady na jejich provoz. V listopadu 1998 vznikla první mezinárodní vesmírná stanice – ISS. Od listopadu 2000 je lidstvo trvale přítomno na oběžné dráze. V květnu 2020 odstartovali astronauti ke stanici ISS opět na soukromé americké raketě společnosti SpaceX. Do té doby zajišťovali lety pouze Rusové. Byla zahájena nová éra komercializace vesmíru. Australský dokumentární seriál (2020) (53 min)