cs
Za planetou Zemí - Po 31.08. 22:00
Po druhé světové válce začaly vesmírné závody. Američané využili nacistických vědců, kteří jako první vyvinuli balistickou raketu. Tajně evakuovali tisíce vědců a techniků z poválečného Německa v rámci operace Paperclip. V roce 1957 upravili Sověti balistickou raketu R-7 k mírovým účelům a vypustili první družici na oběžnou dráhu – Sputnik. Američany to znepokojilo, byli pozadu. Nacistický vědec Wernher von Braun jim pomohl reagovat a poslat první americkou družici na oběžnou dráhu. Američané tak dokázali, že jsou také velmocí. Dalším cílem bylo poslání člověka do vesmíru. V roce 1958 vznikla agentura NASA. Její projekt Mercury vybral sedm astronautů ze zkušebních letců a bývalých stíhacích pilotů. Také Sověti vybrali dvacet pilotů, jako své budoucí kosmonauty. 12. dubna 1961 vyslali Sověti prvního člověka do vesmíru na raketě Vostok 1 – Jurije Gagarina. Měsíc nato poslali prvního člověka do vesmíru i Američané – Alana Sheparda. SSSR následně do vesmíru vypustil první ženu, v roce 1961 to byla Valentina Těreškovová. NASA rozjela program Gemini, cílem bylo poslat do vesmíru vícečlennou posádku. Rusové vypustili na raketě Voschod 1 tříčlennou posádku. V březnu 1965 opustil první sovětský kosmonaut ve volném vesmíru svou kosmickou loď. Rusové byli ochotní podstupovat vyšší riziko než Američané. Vesmírné závody se neobešly bez ztrát na lidských životech na obou stranách. 20. července 1969 vstoupili Američané na Měsíc. Od roku 1971 vypouštěli Sověti vesmírné stanice a za měřili se na výzkum. V roce 1973 vypustili svou první vesmírnou stanici i Američané. Zkoumali hlavně působení stavu beztíže na lidské zdraví. Mezinárodní smlouva z roku 1967 měla zabránit rozšíření jaderných zbraní do vesmíru. V červenci 1975 se na oběžné dráze setkaly posádky Apolla a Sojuzu. Šlo o první mezinárodní podání ruky ve vesmíru. Tato mise předznamenala novou éru mezinárodního vědeckého výzkumu. Od roku 1986 budovali Sověti vesmírnou stanici Mir. Stanice se kompletovala během další dekády. Stanici navštívilo mnoho kosmonautů z různých zemí, stala se mezinárodním projektem. V dubnu 1981 vzlétl první americký raketoplán – Columbia. Éra raketoplánů byla mimořádně úspěšná, staly se však i dvě tragické havárie. Důvodem zrušení letů raketoplánů byly příliš vysoké náklady na jejich provoz. V listopadu 1998 vznikla první mezinárodní vesmírná stanice – ISS. Od listopadu 2000 je lidstvo trvale přítomno na oběžné dráze. V květnu 2020 odstartovali astronauti ke stanici ISS opět na soukromé americké raketě společnosti SpaceX. Do té doby zajišťovali lety pouze Rusové. Byla zahájena nová éra komercializace vesmíru. Australský dokumentární seriál (2020) (53 min)
Více informacíEpizody
Za planetou Zemí - Všechna vysílání
Za planetou Zemí - Po 31.08. 22:00
Za planetou Zemí - Po 31.08. 22:00
Po druhé světové válce začaly vesmírné závody. Američané využili nacistických vědců, kteří jako první vyvinuli balistickou raketu. Tajně evakuovali tisíce vědců a techniků z poválečného Německa v rámci operace Paperclip. V roce 1957 upravili Sověti balistickou raketu R-7 k mírovým účelům a vypustili první družici na oběžnou dráhu – Sputnik. Američany to znepokojilo, byli pozadu. Nacistický vědec Wernher von Braun jim pomohl reagovat a poslat první americkou družici na oběžnou dráhu. Američané tak dokázali, že jsou také velmocí. Dalším cílem bylo poslání člověka do vesmíru. V roce 1958 vznikla agentura NASA. Její projekt Mercury vybral sedm astronautů ze zkušebních letců a bývalých stíhacích pilotů. Také Sověti vybrali dvacet pilotů, jako své budoucí kosmonauty. 12. dubna 1961 vyslali Sověti prvního člověka do vesmíru na raketě Vostok 1 – Jurije Gagarina. Měsíc nato poslali prvního člověka do vesmíru i Američané – Alana Sheparda. SSSR následně do vesmíru vypustil první ženu, v roce 1961 to byla Valentina Těreškovová. NASA rozjela program Gemini, cílem bylo poslat do vesmíru vícečlennou posádku. Rusové vypustili na raketě Voschod 1 tříčlennou posádku. V březnu 1965 opustil první sovětský kosmonaut ve volném vesmíru svou kosmickou loď. Rusové byli ochotní podstupovat vyšší riziko než Američané. Vesmírné závody se neobešly bez ztrát na lidských životech na obou stranách. 20. července 1969 vstoupili Američané na Měsíc. Od roku 1971 vypouštěli Sověti vesmírné stanice a za měřili se na výzkum. V roce 1973 vypustili svou první vesmírnou stanici i Američané. Zkoumali hlavně působení stavu beztíže na lidské zdraví. Mezinárodní smlouva z roku 1967 měla zabránit rozšíření jaderných zbraní do vesmíru. V červenci 1975 se na oběžné dráze setkaly posádky Apolla a Sojuzu. Šlo o první mezinárodní podání ruky ve vesmíru. Tato mise předznamenala novou éru mezinárodního vědeckého výzkumu. Od roku 1986 budovali Sověti vesmírnou stanici Mir. Stanice se kompletovala během další dekády. Stanici navštívilo mnoho kosmonautů z různých zemí, stala se mezinárodním projektem. V dubnu 1981 vzlétl první americký raketoplán – Columbia. Éra raketoplánů byla mimořádně úspěšná, staly se však i dvě tragické havárie. Důvodem zrušení letů raketoplánů byly příliš vysoké náklady na jejich provoz. V listopadu 1998 vznikla první mezinárodní vesmírná stanice – ISS. Od listopadu 2000 je lidstvo trvale přítomno na oběžné dráze. V květnu 2020 odstartovali astronauti ke stanici ISS opět na soukromé americké raketě společnosti SpaceX. Do té doby zajišťovali lety pouze Rusové. Byla zahájena nová éra komercializace vesmíru. Australský dokumentární seriál (2020) (53 min)
O pořadu
Po druhé světové válce začaly vesmírné závody. Američané využili nacistických vědců, kteří jako první vyvinuli balistickou raketu. Tajně evakuovali tisíce vědců a techniků z poválečného Německa v rámci operace Paperclip. V roce 1957 upravili Sověti balistickou raketu R-7 k mírovým účelům a vypustili první družici na oběžnou dráhu – Sputnik. Američany to znepokojilo, byli pozadu. Nacistický vědec Wernher von Braun jim pomohl reagovat a poslat první americkou družici na oběžnou dráhu. Američané tak dokázali, že jsou také velmocí. Dalším cílem bylo poslání člověka do vesmíru. V roce 1958 vznikla agentura NASA. Její projekt Mercury vybral sedm astronautů ze zkušebních letců a bývalých stíhacích pilotů. Také Sověti vybrali dvacet pilotů, jako své budoucí kosmonauty. 12. dubna 1961 vyslali Sověti prvního člověka do vesmíru na raketě Vostok 1 – Jurije Gagarina. Měsíc nato poslali prvního člověka do vesmíru i Američané – Alana Sheparda. SSSR následně do vesmíru vypustil první ženu, v roce 1961 to byla Valentina Těreškovová. NASA rozjela program Gemini, cílem bylo poslat do vesmíru vícečlennou posádku. Rusové vypustili na raketě Voschod 1 tříčlennou posádku. V březnu 1965 opustil první sovětský kosmonaut ve volném vesmíru svou kosmickou loď. Rusové byli ochotní podstupovat vyšší riziko než Američané. Vesmírné závody se neobešly bez ztrát na lidských životech na obou stranách. 20. července 1969 vstoupili Američané na Měsíc. Od roku 1971 vypouštěli Sověti vesmírné stanice a za měřili se na výzkum. V roce 1973 vypustili svou první vesmírnou stanici i Američané. Zkoumali hlavně působení stavu beztíže na lidské zdraví. Mezinárodní smlouva z roku 1967 měla zabránit rozšíření jaderných zbraní do vesmíru. V červenci 1975 se na oběžné dráze setkaly posádky Apolla a Sojuzu. Šlo o první mezinárodní podání ruky ve vesmíru. Tato mise předznamenala novou éru mezinárodního vědeckého výzkumu. Od roku 1986 budovali Sověti vesmírnou stanici Mir. Stanice se kompletovala během další dekády. Stanici navštívilo mnoho kosmonautů z různých zemí, stala se mezinárodním projektem. V dubnu 1981 vzlétl první americký raketoplán – Columbia. Éra raketoplánů byla mimořádně úspěšná, staly se však i dvě tragické havárie. Důvodem zrušení letů raketoplánů byly příliš vysoké náklady na jejich provoz. V listopadu 1998 vznikla první mezinárodní vesmírná stanice – ISS. Od listopadu 2000 je lidstvo trvale přítomno na oběžné dráze. V květnu 2020 odstartovali astronauti ke stanici ISS opět na soukromé americké raketě společnosti SpaceX. Do té doby zajišťovali lety pouze Rusové. Byla zahájena nová éra komercializace vesmíru. Australský dokumentární seriál (2020) (53 min)