cs
Tajné společnosti: Ve stínech - S01E02
Během devíti let se řád iluminátů rozrostl z pěti lidí na uskupení čítající tisíce členů po celé Evropě. Ilumináti vznikli v 70. letech 18 století, v době americké revoluce, a za deset let oficiálně zanikli. Mnoho lidí však věří, že tajně existují dodnes a ovládají celý svět. Cílem iluminátů bylo provést revoluci na globální úrovni. Policejním nástrojem katolické církve byla ve středověku španělská inkvizice. Už tehdy byli stíháni takzvaní „osvícení“, předchůdci iluminátů. V roce 1540 byl založen jezuitský řád Tovaryšstvo Ježíšovo. V jeho čele stál černý papež. Šlo o tajnou společnost. V 18. století se začalo ve společnosti rozmáhat nové filosofické hnutí – osvícenství. Lidé se pomalu učili používat vlastní rozum. Zakladatelem iluminátů byl německý filosof Adam Weishaupt. Vystudoval u jezuitů. Řád pracoval v utajení, cílem bylo infiltrovat do mocenských struktur a nepozorovaně tahat za nitky. Ilumináty významně ovlivnily okultní vědy a hermetismus. Důležitou roli hrály symboly. Důležité byli rovněž rituály, například iniciační rituál při přijímání nových členů. Weishaupt se pokoušel infiltrovat mezi svobodné zednáře, aby získal další příznivce. Ilumináti byli elitáři. Členy řádu byly nejvlivnější osoby politiky, financi, umění. Ke konci 80. let 18. století měli několik tisíc členů. Významnými ilumináty byli například Johann Wolfgang von Goethe nebo Wolfgang Amadeus Mozart. Během své existence získali ilumináti vliv, ale také konkurenci. Rozepře s rosekruciány přerostla v roce 1783 v otevřenou válku. Proti iluminátům začala ostře zasahovat i bavorská vláda. Řád byl zcela zakázán v roce 1785. Weishaupt uprchl do sousedního německého státu a nic se mu nestalo. Následně byli ilumináti obviňováni z politických převratů v Evropě i v Americe na přelomu 18. a 19. století. V novodobé historii se ilumináti přesunuli do pop kultury, zejména hip hopu. Motivy iluminátů nalezneme překvapivě i ve slavné Symfonii č. 9 Ludwiga van Beethovena, jejíž součástí je i Óda na radost. Otázkou tedy zůstává, zda ilumináti stále existují a tahají za nitky, nikdy totiž oficiálně nezanikli.
Více informacíEpizody
Tajné společnosti: Ve stínech - Série 1
Tajné společnosti: Ve stínech - S01E01
Řád templářů vznikl v 11. století, kdy vrcholil rozkol mezi východní církví a západní církví. Turci v té době napadali křesťany putující do Svaté země. V roce 1095 vyhlásil papež válku proti nepřátelům církve. V roce 1099 byl Jeruzalém ještě v rukou křižáků. Řád templářů začal střežit poutní cesty. Vznik řádu se datuje do roku 1119, zakladatelem byl Hugues de Payens. Řád sídlil přímo na Chrámové hoře. Templáři na tom místě prováděli vykopávky a kolují pověsti o tom, že nalezli Archu úmluvy. Řád měl velmi přísně stanovenou hierarchii a pravidla. Členové nosili bílé tuniky s červeným křížem. V roce 1139 se řád stal nadnárodní silou, která se zodpovídala jen papeži. Templáři přijímali mnoho cenných darů od vlivných lidí, kteří tak chtěli vykoupit své hříchy. Řád extrémně bohatl, vlastnil nemovitosti, pozemky a provozoval dokonce banky. V té době se Saladinovi podařilo sjednotit islámské národy. Saladin chtěl dobýt Jeruzalém, ale templářům se podařilo město zpočátku ubránit. To ještě více posílilo jejich mýtickou pověst. Templáři získali i nepravděpodobného spojence ze Středního východu – asasíny. Ti chtěli vyvraždit všechny sunnity. Společným nepřítelem byl Saladin. V roce 1187 došlo k rozhodující bitvě, křižáci byli poraženi a Saladin dobyl Jeruzalém. Přeživší templáři uprchli a papež vyhlásil třetí křížovou výpravu. Dobýt Jeruzalém zpět se však nepodařilo. V roce 1291 ztratili templáři smysl své existence. Král Filip Sličný potřeboval nutně peníze, tak zahájil genocidu Židů a později se zaměřil i na bohaté templáře. Byli pronásledováni, vězněni a mučeni. Papež, pod vlivem krále Filipa, nařídil zatýkat templáře po celé Evropě. Byl zabavován majetek a pozemky. V roce 1312 papež řád zcela zrušil. Podle legend bojovali templáři v utajení i nadále. Tradují se i pověsti o tajemném pokladu, který by se mohl nacházet na ostrově Oak. Templáři se měli propojit s portugalskou monarchií a také se svobodnými zednáři.
O pořadu
Během devíti let se řád iluminátů rozrostl z pěti lidí na uskupení čítající tisíce členů po celé Evropě. Ilumináti vznikli v 70. letech 18 století, v době americké revoluce, a za deset let oficiálně zanikli. Mnoho lidí však věří, že tajně existují dodnes a ovládají celý svět. Cílem iluminátů bylo provést revoluci na globální úrovni. Policejním nástrojem katolické církve byla ve středověku španělská inkvizice. Už tehdy byli stíháni takzvaní „osvícení“, předchůdci iluminátů. V roce 1540 byl založen jezuitský řád Tovaryšstvo Ježíšovo. V jeho čele stál černý papež. Šlo o tajnou společnost. V 18. století se začalo ve společnosti rozmáhat nové filosofické hnutí – osvícenství. Lidé se pomalu učili používat vlastní rozum. Zakladatelem iluminátů byl německý filosof Adam Weishaupt. Vystudoval u jezuitů. Řád pracoval v utajení, cílem bylo infiltrovat do mocenských struktur a nepozorovaně tahat za nitky. Ilumináty významně ovlivnily okultní vědy a hermetismus. Důležitou roli hrály symboly. Důležité byli rovněž rituály, například iniciační rituál při přijímání nových členů. Weishaupt se pokoušel infiltrovat mezi svobodné zednáře, aby získal další příznivce. Ilumináti byli elitáři. Členy řádu byly nejvlivnější osoby politiky, financi, umění. Ke konci 80. let 18. století měli několik tisíc členů. Významnými ilumináty byli například Johann Wolfgang von Goethe nebo Wolfgang Amadeus Mozart. Během své existence získali ilumináti vliv, ale také konkurenci. Rozepře s rosekruciány přerostla v roce 1783 v otevřenou válku. Proti iluminátům začala ostře zasahovat i bavorská vláda. Řád byl zcela zakázán v roce 1785. Weishaupt uprchl do sousedního německého státu a nic se mu nestalo. Následně byli ilumináti obviňováni z politických převratů v Evropě i v Americe na přelomu 18. a 19. století. V novodobé historii se ilumináti přesunuli do pop kultury, zejména hip hopu. Motivy iluminátů nalezneme překvapivě i ve slavné Symfonii č. 9 Ludwiga van Beethovena, jejíž součástí je i Óda na radost. Otázkou tedy zůstává, zda ilumináti stále existují a tahají za nitky, nikdy totiž oficiálně nezanikli.