es
Jan Balabán
Jan Balabán byl český prozaik, překladatel a publicista, až do své náhlé smrti v roce 2010 žijící a tvořící v Ostravě. Jeho nejvýraznějším žánrem byla tzv. existenciální povídka. Za povídkovou knihu Možná, že odcházíme získal v roce 2005 prestižní ocenění Magnesia Litera v kategorii prozaických děl. Totéž dílo se stalo i Knihou desetiletí. Dokumentární snímek Petry Všelichové není tradičním portrétem poskládaným ze vzpomínek přátel a rodiny. Jak napovídá podtitul filmu Svými vlastními slovy, jde o koláž poskládanou z archivních záznamů – fotografií, audio a videozáznamů z let 1998 až 2010. Dokument tak předestírá autorovy vlastní myšlenky a názorová stanoviska nejen na umění, především pak literaturu, ale i na svět a život vůbec. Balabán byl velkým zastáncem navrácení hlasu literatuře. Kultura podle něj stojí na vyprávění příběhů, sám se proto snažil tuto tradici obnovit a často pořádal autorská čtení. Tam dochází k tomu nejdůležitějšímu procesu – předání sdělení. Zvukové záznamy ukázek z jeho povídek ve filmu mnohdy provází jen černá obrazovka, a diváci si tak mohou sami vizualizovat jednotlivé obrazy.(Academia Film Olomouc)
más informaciónEventos similares
Sobre el evento
Jan Balabán byl český prozaik, překladatel a publicista, až do své náhlé smrti v roce 2010 žijící a tvořící v Ostravě. Jeho nejvýraznějším žánrem byla tzv. existenciální povídka. Za povídkovou knihu Možná, že odcházíme získal v roce 2005 prestižní ocenění Magnesia Litera v kategorii prozaických děl. Totéž dílo se stalo i Knihou desetiletí. Dokumentární snímek Petry Všelichové není tradičním portrétem poskládaným ze vzpomínek přátel a rodiny. Jak napovídá podtitul filmu Svými vlastními slovy, jde o koláž poskládanou z archivních záznamů – fotografií, audio a videozáznamů z let 1998 až 2010. Dokument tak předestírá autorovy vlastní myšlenky a názorová stanoviska nejen na umění, především pak literaturu, ale i na svět a život vůbec. Balabán byl velkým zastáncem navrácení hlasu literatuře. Kultura podle něj stojí na vyprávění příběhů, sám se proto snažil tuto tradici obnovit a často pořádal autorská čtení. Tam dochází k tomu nejdůležitějšímu procesu – předání sdělení. Zvukové záznamy ukázek z jeho povídek ve filmu mnohdy provází jen černá obrazovka, a diváci si tak mohou sami vizualizovat jednotlivé obrazy.(Academia Film Olomouc)