cs
Anatomie zla
Zle se nechovají jen nemocní lidé, právě naopak, těch je menšina... Co dělá z člověka masového vraha? Proč někteří lidé rádi mučí druhé? Vědci se od nepaměti snaží pochopit lidskou psychiku a její temné stránky. V současné době výzkum předpokládá, že lidské chování určuje vztah mezi geny, socializací a extrémními situacemi. Donedávna se mělo za to, že geny jsou dominantním faktorem lidského chování. Bylo například zjištěno, že některé geny jsou zodpovědné za agresivitu. Nejnovější výzkum v oblasti epigenetiky na tuto myšlenku navazuje a zkoumá, zda faktory prostředí mohou určité geny aktivovat. Zjištění naznačují, že vlivy prostředí určují naše chování mnohem více, než se dříve předpokládalo. Výzkumníci v oblasti chování používají jiný přístup a pomocí dotazníků zjišťují temnou stránku člověka. Tyto dotazníky odhalují, jak silné negativní povahové rysy – například egoismus, chamtivost nebo sadismus – mohou být u jedince přítomny. V neposlední řadě může životopis člověka také napovědět, jak pravděpodobné je, že se dopustí zlovolných činů. Biografie jistě hrála roli u masového vraha Anderse Breivika, který v roce 2011 v Norsku zabil 77 lidí. (Česká televize)
Více informacíPodobné tituly
O pořadu
Zle se nechovají jen nemocní lidé, právě naopak, těch je menšina... Co dělá z člověka masového vraha? Proč někteří lidé rádi mučí druhé? Vědci se od nepaměti snaží pochopit lidskou psychiku a její temné stránky. V současné době výzkum předpokládá, že lidské chování určuje vztah mezi geny, socializací a extrémními situacemi. Donedávna se mělo za to, že geny jsou dominantním faktorem lidského chování. Bylo například zjištěno, že některé geny jsou zodpovědné za agresivitu. Nejnovější výzkum v oblasti epigenetiky na tuto myšlenku navazuje a zkoumá, zda faktory prostředí mohou určité geny aktivovat. Zjištění naznačují, že vlivy prostředí určují naše chování mnohem více, než se dříve předpokládalo. Výzkumníci v oblasti chování používají jiný přístup a pomocí dotazníků zjišťují temnou stránku člověka. Tyto dotazníky odhalují, jak silné negativní povahové rysy – například egoismus, chamtivost nebo sadismus – mohou být u jedince přítomny. V neposlední řadě může životopis člověka také napovědět, jak pravděpodobné je, že se dopustí zlovolných činů. Biografie jistě hrála roli u masového vraha Anderse Breivika, který v roce 2011 v Norsku zabil 77 lidí.
(Česká televize)